Srpen 2011

The Perks of Being a Wallflower

30. srpna 2011 v 17:23 | MaryLove |  Čtenářský deník
Stephen Chbosky
The Perks of Being a Wallflower

Proč jsem si to nepřečetla dřív? Být mi šestnáct a mít v ruce tuhle knihu, možná bych byla trochu jiná. Možná bych si ušetřila některá poznání, ke kterým jsem docházela oklikou. Ale možná bych taky vůbec nic nepochopila, protože bych tomu v šestnácti nerozuměla.
I would die for you. But I won't live for you.


Tohle si přečti, až se budeš cítit pod psa!

29. srpna 2011 v 18:27 | MaryLove |  Něco jako deníček
Uvařila jsem si kafe s kakajíčkem, zbaštila koblihu plněnou jahodovou marmeládou a prohlížím si blogy na tumblr. Venku je slunečno, ale po obloze se honí mraky a na přilehlých kopcích a loukách vytvářejí fascinující hru světla a stínu. Mám za sebou krásný prázdninový týden, přesně takový, jaký by měl být - flákání se u vody, chození do kina, na pizzu, na pivo, vodka s džusem a melounovou šťávou vypitá brčkem z vydlabané půlky melounu, noční procházka po litoměřických hradbách v šíleném slejváku, setkávání s přáteli, dlouhé zamilované rozhovory při světle svíček, jízda na motorce po okolních vesničkách, třídění fotek z dětství, nošení úžasně jednoduchých květovaných letních šatů a spořádání celé hromady nektarinek. Cítím se úžasně lehce a bezstarostně a ještě celé dva týdny si to můžu užívat :)
Nejraději bych si tenhle pocit se všemi těmi zážitky napěchovala do nějaké krabičky, kterou bych mohla otevřít, kdykoliv je mi smutno nebo se trápím, aby mě znovu ovanula vůně deště a větru a slunce a melounů a já se mohla na skok vrátit do toho srpnového týdne, kdy mi bylo neskutečně dobře.


zdroj: weheartit.com

Venku je říjen, ale Vánoce jsou až za pět měsíců

6. srpna 2011 v 10:47 | MaryLove |  Něco jako deníček
To je tak děsně nefér. Já teda léto moc nemiluju, mám ráda akorát červen, ale nesnáším, když je o prázdninách vedro a nedýchatelno a nedá se ani vylézt ven, protože by se člověk na místě přiškvařil k chodníku. Nevadí mi podzim a nevadí mi deštivé počasí ani blátíčko, ale jen proto, že podzim s blátíčkem znamená, že už brzy přijde zima, můj oblíbený čas. Jenže do zimy daleko a venku hnusně a lepší už to moc nebude. A nejvíc mě štve, že mám tolik krásných letních sukýnek a šatů a nemůžu to letos vůbec unosit, maximálně na dovolené v Andalusii, kam se příští týden chystáme. A tam zas budu mrčet, že se na sluníčku rozpouštím a že je mi odporné teplo a nedivila bych se, kdybych si zase z klimatizace uhnala nějakou blbou bronchitidu.
Já bych byla nejraději, kdyby teď vydrželo těch 25 stupňů, co bylo ve čtvrtek a včera, slunečno, občas lehká přeháňka. V září aby bylo babí léto a pak si klidně můžou padat trakaře. Tak.
Včera jsem dva týdny brigády slavnostně ukončila tím, že jsem šla s kamarádkami na Stodolní, abych se znovu utvrdila v tom, že tam chodí jen úchylové, šamponi a prostitutky. Milion lidí, uvnitř klubů žádný vzduch a zakouřeno, případně klub prázdný, ale hrající příšernou hudbu. A strašně moc jsem toho vypila a ráno mi vůbec nebylo špatně, no tak co to je jako.
Minulý týden jsme byli na houbách a byla u nás pouť, přijel i velký řetízkáč, ale pršelo, takže jsem si jen koupila turecký med a perníkové srdíčko pro maminku a zas jsem prchla domů do tepla. Mně to asi není souzené už, abych se svezla na řetízkáči. Na Svijanech jsme nebyli dost střízliví, abych jízdu na kolotoči zvládla bez úhony a teďka déšť. Musím počkat, až bude hezky a pak si najít nějakou pouť a budu se vozit pořád dokola, protože strašně miluju ten pocit, když člověk lítá nad zemí a houpe nohama a hraje mu k tomu hrozně nahlas pouťová hudba.
Chci si na dovolenou vzít hromadu knížek, nastahovat si všechny ty seriály, co jsem za poslední měsíc promeškala a pořád jen číst a koukat. Mám neskutečnou potřebu nasávat příběhy a tvořit nové. Narazila jsem ve svém notebooku na zálohy svých povídek a příběhů z let 2007-9 a připadá mi, že jsem tehdy psala mnohem líp, než píšu teď. Šlo to nějak lehčeji, bez námahy. Nebo si tu námahu už nepamatuju. Chtěla bych to v sobě zase probudit, protože mi psaní hodně pomáhá. Nehledě na to, že jsem Domince slíbila, že jednou napíšu knihu, že :)

Voldemort out, bitches.