Březen 2011

Bojím se

18. března 2011 v 12:30 | MaryLove |  Něco jako deníček
Bojím se budoucnosti a bojím se minulosti.
Bojím se toho, jaká jsem a jaká nejsem.
A nejvíc ze všeho se bojím strachu, který se pořád vrací a dělá ze mě ochromenou trosku.

Looking for Alaska

12. března 2011 v 20:19 | MaryLove |  Čtenářský deník
John Green
Looking for Alaska

"I wanted so badly to lie down next to her on the couch, to wrap my arms around her and sleep. Not fuck, like in those movies. Not even have sex. Just sleep together in the most innocent sense of the phrase. But I lacked the courage and she had a boyfriend and I was gawky and she was gorgeous and I was hopelessly boring and she was endlessly fascinating. So I walked back to my room and collapsed on the bottom bunk, thinking that if people were rain, I was drizzle and she was hurricane."

Když jsem na tumblr narazila na výše uvedenou pasáž, hned jsem věděla, že tuhle knížku si musím sehnat. Přečetla jsem ji během týdne na horách a byla jsem nadšená. Být mi ještě tak o čtyři roky míň, možná by to byla má nejoblíbenější knížka. Obsahuje spoustu drobných mouder a hlášek, které si člověk zatouží podtrhnout nebo zvýraznit, protože ačkoliv jsou ve své podstatě naprosto jednoduché a stokrát omleté, je v nich obrovská pravda a jsou napsané tak krásně a prostě, že se s nimi dokážete naprosto ztotožnit. Nejde vlastně o nijak brilantní dílo, zápletka není až tak neotřelá nebo důvtipně vystavěná, ale stejně mě ten příběh rozesmál, dojal a donutil k zamyšlení, což je vlastně všechno, co od knížky požaduju. A kdybych uměla psát tak, jako to umí John Green, byla bych naprosto spokojená.

Co všechno mě momentálně dělá šťastnou

3. března 2011 v 19:49 | MaryLove |  Něco jako deníček
Červená třpytkatá rtěnka ve tvaru srdíčka.
Sešity do školy s obrázkama koťátek a štěňátek na obálce.
Tři nové anglické knížky z bookdepository, které mi dávají naději, že si v brzké době počtu i něco jiného než výkvět české literatury 19. století.
Roztomilý náramek, který mi drahá sestra přivezla z dovolené.
Jarní móda plná květinových vzorů.
Noční výhled z bytečku na všechna ta pražská světýlka.
Pocit bezpečí a jistoty, který cítím v jeho pevném, uklidňujícím objetí.
Fakt, že v sobotu ráno vyrážím na týden do Alp se svýma milovanýma ostravskýma ňufkama.
Že nemusím každý týden psát blbá resumé, protože jsem se přihlásila na jinou paralelku lexikologie.
Slunečné dny a tím pádem možnost nosit jarní trenčkot, kterého jsem se ještě pořád nenabažila.
Tahle písnička.
Moje tumblr.

Víte, jsou to všechno drobnosti. Ale dohromady tvoří můj svět, kde jsem zrovna velmi šťastná přes všechny starosti a problémy, které teď řeším.