Leden 2011

Je to teprve měsíc...

14. ledna 2011 v 1:21 | MaryLove |  Něco jako deníček
...a mně to připadá jako celá věčnost.

Začalo zkouškové. Učím se celé dny, ale do hlavy si nedokážu nic nacpat, protože mi tam uvízl jeden chlapec a nechce uvolnit místo pro syntax a podobné hrůzy. Sobecky si zabral celý prostor a já kvůli němu jen tupě zírám do poznámek, neschopna věnovat pozornost učivu, ze kterého mám skládat zkoušky.
Přesto se mi nějakým zázrakem povedlo dostat jedničku z testu z textologie, díky čemuž se vyhnu ústní zkoušce a můžu se začít soustředit na kognitivní lingvistiku a pragmalingvistiku.
Mám optimistickou náladu. Poprvé po dlouhé době nejsem nechutně nostalgická a příjezd domů mě neuvrhl v melancholickou zadumanost. Těším se na budoucnost a těším se na jaro, na teplé počasí a dlouhé procházky a světlo až do večera. Jak mám zimu ráda, letos už mě nebaví. Mám plné zuby městské břečky a štěrku, který mi ničí boty, chci sluníčko a svěží zelenou trávu.
Ale to je vedlejší. I kdyby venku padaly trakaře, bylo by mi to teďka jedno.
Jsem strašně moc spokojená. Jsem šťastná.

enchanted