Ještě v polovině července mě dostihly dozvuky přijímačkování - dozvěděla jsem se, že mě berou na český jazyk a literaturu. Takový šok už jsem dlouho nezažila :D Měla jsem strach, že to je nějaký error, tak jsem to sem ani nepsala, ale teď už mám doma dopis a je to jistý.
Nakonec se to všechno tak hezky vyvrbilo, že už mám i kolej a to dokonce stejnou, jako moje kamarádka ze školy, takže si nebudu v té velké hlučné Praze připadat tolik sama.
Teď mám týden volna na odpočinek po úmorné dvoutýdenní brigádě, na které se mi povedlo díky nedostatku práce přečíst HP7, Breaking Dawn a Midnight Sun a potom jedu do Jičína a do Prahy.
Srpen mám docela nabitý a to tam ještě musím někam vecpat opožděnou oslavu narozenin s kamarádkami a pár srazů. Blbý je, že v tejdnu, kdy mám volno, se všichni rozhodli jet pryč, takže tady budu tvrdnout sama :D můžu se zdokonalovat v třídění fotek a jiných zábavných činnostech.
Strašně se těším na to přicházející období - stěhování na kolej, zajíždění do vysokoškolského systému, studium něčeho, co mě baví... na druhou stranu mě štve, že po šesti letech na gymplu jsem už měla takový ten status holky z nejstaršího ročníku, mohla jsem předbíhat u obědů a v bufetu a řvát po mladších studentech a teďka začínám zase znova. Opět se na mě budou dívat jako na malou a blbou prvačku :D
Ale má to i výhody. Jak mi kdysi na základce řekla moje kamarádka - nikdo tam ještě nezná moje oblečení, takže budu ve všem neokoukaná! Z toho mám hned lepší pocit :D
Bude to drsné, zničehonic se ze mě stane samostatný jedinec a doufám, že to všechno nějak zvládnu. Připadá mi, že jsem ještě moc mladá na to, abych se najednou odstěhovala na druhý konec republiky, ale někdy to přijít musí a snad to nebude moc katastrofální změna.
Trochu mě děsí, jak ty dlouhé prázdniny ubíhají. Zničehonic je půlka pryč :D a to ještě můžu být ráda, že mám skoro měsíc navíc.
Tož já si jdu ty prázdniny trochu užívat :)