Zas jednou...

12. dubna 2009 v 11:49 | MaryLove |  Něco jako deníček
Už jsem docela dlouho nic nenapsala. Není to tím, že bych neměla čas, i když je fakt, že ho mám čím dál méně, jenom jsem neměla náladu. Když se to na mě valí ze všech stran, obvykle nemám chuť o tom někam psát. A teď toho bylo fakt hodně, přípravný kurz, maturitní písemka, minulý víkend jsem musela vstávat v sedm a tak jsem až do velikonočních prázdnin byla hrozně unavená a vyčerpaná.
Mám pocit, že na co sáhnu, tam deset let tráva neroste, což člověku na náladě nepřidá a čas se krátí a učení je víc a víc, takže už se mi začaly zdát úzkostné sny plné stísněných prostor a katastrofálních situací.
Ale včera jsem měla docela hezký den, vstala jsem ve dvanáct, celá rodina makala na zahradě, tak jsem si udělala kafe a pak šla za nima, ale sedla jsem si na houpačku a houpala se. Já jsem den předtím strávila mytím oken a pletím záhonu před plotem, takže jsem si to nicnedělání zasloužila, navíc bylo krásně a slunečno a prostě jaro, skoro léto.
Dneska jsme byli v kostele v naprosto nekřesťanskou hodinu, venku bylo hnusně a zima, ale já jsem si stejně vzala bílou rozevlátou sukni po kolena a zelený roláček a bílý jarní kabátek s krajkou a bílé lodičky a bylo mi fuk, že ostatní se obalili šálama a choulili se v kabátech. V kostele mi bylo teplo, ale venku dost foukal vítr, takže jsem statečně přetrpěla velikonoční klábosení u hřbitova a zdravení se všema příbuznýma (půlka vesnice), trpělivě jsem odpověděla na všechny dotazy ohledně vysoké školy a maturity a pak jsem rychle zalezla do auta a nechala se odvézt domů.
Musím si užívat chvíle, kdy mě veze tatínek, protože jinak pořád někoho někam vozím já. Včera jsem musela odvézt rodinu do Hornbachu a do Teska a dneska zas jedu s taťkou pro babičku, pak ji hodíme zpátky a pak ještě musíme do Přívozu pro letní gumy. Vůbec mě to ježdění nebaví, sice už mi to celkem jde (ťuk ťuk), ale mám z toho vždycky nervy a necítím se dobře. A když už jedeme celá rodina, vždycky to dopadne tak, že se naši hádají, jestli jedu jako retardovaný šnek, nebo jsem jen velmi opatrná. Pak třeba v televizi dávají takové ty reklamy "Nemyslíš, zaplatíš!" a máti dělá na taťku významný pohledy a říká "Vidíš? Chceš, aby jezdila takhle? Aby se někde rozmlátila?" a taťka otráveně koulí očima, protože on jezdí už 25 let a to denně, takže je velký master a já bych ho měla následovat. Ovšem já na to nemám těch 25 let, já bych měla jezdit jako on už teď, tři měsíce po zkouškách.
No tak jsem se zase vykecala a měla bych jít utírat prach. Děsně zábavná činnost.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama