Toulky jarní Prahou

23. dubna 2009 v 23:57 | MaryLove |  Něco jako deníček
Minulý víkend byl náročný. První přijímačky na vysokou.
V pátek, skoro hned po škole, jsem sama (!) s obrovskou taškou jela na nádraží do Svinova. Vážně nesnáším cestování a ještě víc, když musím někam jet sama. Mám strach, že se ztratím, špatně přestoupím, něco popletu nebo si jinak zkomplikuju cestu a skončím někde úplně jinde. Ale když jsem se pohodlně usadila v mém oblíbeném Pendolinu, byla jsem už relativně klidná, protože mě čekaly tři hodiny jízdy a v Praze na nádraží twinska s otevřenou náručí.
Cestou jsem sledovala proměny počasí od slunečna až po prudký liják podle toho, kudy jsme zrovna projížděli a telefonovala s ňufem, takže mi to hezky uběhlo. A kupodivu se mnou tentokrát necestoval žádný Arab kradmo pokukující po mých dlouhých blonďatých vlasech :D
Ačkoliv jsme měly v plánu zalézt co nejdříve do kutlochu, vydržely jsme s KlaPi vzhůru až do dvou do rána a pak teprve jsem byla uložena do jejího pelíšku a téměř okamžitě jsem usnula. Ovšem probudila jsem se v pět a pak jsem se probouzela tak co deset minut až do šesti, kdy vstala twinska, aby udělala snídani.
Přišla vhod, uklidnil se mi totálně nervózní žaludek a byla jsem i schopná se nějak namalovat a dát do kupy. Potom už jsem, vyzbrojena svým skromným socialistickým a Klárčiným obřím výkladovým slovníkem, byla odvedena na místo setkání s Kozlíkem, kde jsem byla předána do jeho péče (ano, je mi osmnáct, ale... jsem jen prostá dívka z vesnice a Praha je tak velká!).
Dorazili jsme do Jinonic a já si uvědomila, že už nejsem vůbec nervózní. Usadila jsem se do posluchárny, která byla malinká, přecpaná a ideální pro opisování a modlila se, ať nedostanu žádný šílený text. Moje sousedky po obou stranách byly sympatické, což mi dodalo odvahy a i když jsem neměla téměř žádné místo pro lokty a slovníky jsem musela na miniaturním stolečku neustále posouvat, začínala jsem se na překlad docela těšit. Brala jsem to jako výzvu.
Když přede mě položili papír o odstavcem o džihádu a svaté válce, na chvilku jsem zpanikařila, ale proletěla jsem to očima a přišlo mi to celkem srozumitelné, takže jsem se zase uklidnila a pustila se do práce.
Nechci rozebírat, jak se mi to povedlo, to se uvidí za měsíc. Ale mám z toho celkem fajn pocit.
Po přijímačkách se pro mě stavil Dinny a jelikož jsme museli čekat na Kláru, procházeli jsme se po Jinonicích, ve kterých není absolutně nic, ani pitomý mekáč a já už měla děsný hlad.
Když jsem twinsce předala její slovník a ona si šla napsat přijímačky, jeli jsme s Dinnym do jeho ghetta a tam jsem si konečně mohla dopřát oběd. Bylo to jediné jídlo až do pozdního večera, ale to jsem v tu chvíli nevěděla.
Byla jsem seznámena s drsným hoperem Kájou a vydali jsme se na dlouhou cestu, totiž hledali jsme místo, kde by nám dali colu za cenu, která je přijatelná pro chudé studenty. Objevili jsme zapadlou cukrárnu u Burzovního paláce a o chvilku později už se ozvala Klára, že ona i její kamarádka Martina skončily, takže jsme se s nimi sešli u Kotvy a všichni jsme vyrazili do mekáče. Odtamtud jsem pak sama putovala na hlavní nádraží, abych si vyzvedla ňufulína a užila si rande ve večerní Praze. Čím víc jsme bloudili, tím romantičtější to bylo :D
Abych to zkrátila, v sobotu večer jsem se do postele dostala v neděli ve tři ráno a už v jedenáct jsem zase vstávala, abych stihla vlak o půl druhé odpo. Twinska mě doprovodila až na nádraží jako správná opatrovatelka a zamávala mi, když jsem se slzou v oku odjížděla.
Seděla jsem vedle nějakého prostornějšího Ostraváka, který na mě pořád mluvil a nenechal se odradit ani tím, že jsem četla knížku. Ale domů jsem dorazila v pořádku a dokonce u nás bylo slunečno, narozdíl od Prahy. Tatínek mě vyzvedl a hodil domů, kde už na mě čekal zbytek rodiny i s babičkou a s otázkami ohledně přijímaček, takže jsem si vybrousila své vyprávění o víkendu ve stručné podobě, což se mi hodilo do školy, jelikož každý chtěl vědět, jak jsem se měla.
A mimochodem, už zase ujíždím na Kelly Family, zabte mě někdo.
 


Komentáře

1 KlaPi KlaPi | Web | 25. dubna 2009 v 17:06 | Reagovat

Náhodou v Praze bylo slunečno taky :P:D Ale byl to fajn víkend, obludko moje, viď? :) Už abychom měly po maturitě a zkouškách a mohly zase uspořádat nějaký útok na Ovu ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama